Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2019

Malé bolístky

Obrázek
Asi jste ode mě zvyklí, že píšu v podstatě jenom veselé články. Že jsem taková vždycky veselá, vždycky střelená, bez zatěžujících starostí ohledně stavu světa, politiky, školy, zdraví a vůbec. Chci, abyste věděli - zvlášť někteří z vás, kteří tohle čtete - že je normální nebýt vždycky veselá. Nebýt vždycky v klidu. Nebýt vždycky nad věcí. Ono totiž být smutný a úplně v háji je někdy očišťující. Pláč je osvobozující. Moct si do něčeho pořádně kopnout a vyhodit něco z okna (opakovaně) je posilující. Vyběhnout na kopec a řvát z plných plic něco o všech fyziolozích světa a co přesně si můžou, zatímco se vám po tvářích koulí slzičky, protože máte už dost toho, jak se někteří lidi dělají lepší než jiní jen proto, že jsou zrovna v pozici, kdy vás můžou psychicky trápit a vy můžete jen držet hubu a krok, z nosu vám teče nudla až na bradu a smrdíte jako prase, protože deodorant skončil za pračkou a ta je zaseklá a nejde odtáhnout, je kombinací všech těch tří popsaných účinků. Myslím, že na k