Fialový fleky everywhere aneb "kresli to střevo pořádně"
Ahoj blogu, vypadá to, že jsem na tebe zapomněla, že? Tak to ale samozřejmě není. Pravda je taková, že jsem se na tebe prostě a jednoduše vykašlala (tohle může trošku bolet, ale co už se mnou, jsem tak nepříjemně upřímná), protože jsem neměla zrovna moc času. Objevil se však požadavek, abych tě vyštrachala odněkud z hlubin internetu a napsala něco hezkého o svojí poslední zkoušce. Nuže. Nečekala jsem od histologie a embryologie mnoho. Nebavila mě od té chvíle, co jsem zjistila, že si kvůli ní budu muset pravidelně ořezávat pastelky (to bylo ještě v druhém semestru, blahé paměti, kdy jsem ještě nevěděla, že ty blbý pastelky použiju i v mikrobiologii a kdo ví kde ještě) a neztrácet gumu. Nuže. Po úspěšně složené anatomii jsem měla pocit, že histologie bude děsná brnkačka a že bych se mohla půlku zimy flákat někde na horách a užívat si. Pak jsem slyšela hrozivé zvěsti o tom, že ideální délka přípravy na zkoušku jsou tři týdny. Na anatomii jsem se učila patnáct dní. FAK! To zjištění