Zkouška z otorhinolarynblablablué
Otorhinolagyrnolologie. Do háje. Ještě jedno. Orothinolary... Ok, zase špatně. Oto. Rhino. Laryngo. Logie. Ha, a jsme doma. K oboru "ušní, nosní, krční" jsem od začátku přistupovala s jistou ostražitostí. Pamatovala jsem totiž na všechny ty škaredé zkušenosti, které jsem získala při návštěvách ordinací nesoucích tento název. V dětství jsem si totiž infekcí v oblasti horních dýchacích cest a uší užila víc, než by mi bylo milo. Při oznámení, že vzhledem k omezení výuky na pacientech (protože covid, covid everywhere), si praktické ORL vyšetření vyzkoušíme na sobě navzájem, se aktivoval můj vysoce citlivý dávicí reflex a všechny obranné systémy bily na poplach. Hele, strachům je třeba čelit, ne před nimi utíkat, pomyslím si. Myslím si to až do doby, než mi kolegyně strká do krku výhružně se lesknoucí laryngoskopické zrcátko a já ji s hrůzou v očích odstrkuju pryč. Přírodu neoblbneš. Když to nejde, tak to nejde. Ale snažila jsem se, ne? Musí se nechat, že ORL bylo jedním z mála