Představ si, že jsi balvan.

Další pondělí, další nečekané zážitky. Byla jsem nucena (ne počasím, ale maminkou) vytáhnout zimní bundu. Nutno přiznat, že čtyři stupně po ránu - to je fakt docela kosa, takže se mi ta bunda celkem hodila. V trolejbusu jsem dokonce potkala holku, co měla na rukou chlupaté zimní rukavice. Nebylo mi to divné až do chvíle, co jsem si všimla, že má na nohách žabky.
Jako fakt, žabky. Bosé nohy a žabky.
Ve čtyřech stupních.
Určitě to mělo co dělat s tím, že bylo pondělí ráno. Pondělní rána jsou fakt vražedná.
Tentokrát mi nikdo nehacknul skříňku, ale nestihla jsem si koupit kafe, takže jsem celý den ve škole prožila tak nějak... v mlze.
Když jsem však dorazila domů, mlhy se zázračně rozplynuly. Vlastně ne až tak zázračně. Šokem. Otevřela jsem dveře a hned za nimi Jirka. A dřív, než jsem stačila pozdravit či zout boty či obojí, vybalil na mě památnou hlášku:
"Představ si, že jsi balvan."
Nechápala jsem. "Sedni si. To prostě musíš slyšet." Usadil mě na židli v kuchyni. Ještě s batohem na zádech, naprosto zmatenou, a postavil se proti mně. "Představ si, že jsi balvan," pravil Jirka znovu, "na území přírodovědecké fakulty." Dramaticky se odmlčel.
"Všichni kolem tebe procházejí, fyzici, matematici, geografové - protože jsi balvan, a zaujal bys je jenom v případě, že by ses zvednul a odkráčel. Pak ale přijde geolog," řekl, pomalu nakláněje hlavu na stranu, "a začne si něco zapisovat. A ty víš, že je něco špatně, protože ty se díváš na geologa a geolog se dívá na tebe."
Začínala jsem slyšet zvuky džungle. "Škrábáním propisky o papír přivolává zbytek smečky a při tom odvádí tvoji pozornost," pokračuje Jirka. "A najednou BUM! Zaútočí. Ale ne z jednoho, ale ze dvou různých směrů. Dva, o kterých jsi předtím neměla ani ponětí. Přibližují se, přibližují se - a CVAK! Jeden vytáhne lupičku a druhý poznámkový bloček s perem."
Dramatičnost nabírá na obrátkách.
"To je signál pro zbytek skupiny. Rázem jsi obsypán půltuctem nenasytných geologů bažících po datech do protokolu..." Jirka se otáčí směrem ke kuchyňské lince a se zlomyslným chechotem dodává:
"Šestičlenná skupina průměrně prozkoumá balvan o ploše šest metrů čtverečních za deset minut. ovšem v období blízko zápočtu se tato doba může snížit až pětinásobně. Na jednoho geologa tak vychází číslo půl metru čtverečního za minutu. Díky této hodnotě jsou geologové laickou veřejností navzdory svému chování stále považováni za vědce... "
No, fajn. Aspoň už vím, že nejsem jediná, komu z té vysoké hrabe.