Je lepší být debil než idiot

Někteří z našich vyučujících jsou velmi inspirativní. Akorát nevím, jestli tím způsobem, jakým by si přáli. Mám dojem, že z některých přednášek si pamatuju zásadně jenom hlody typu "Co je to zub, to všichni víte. To je takové to bílé, co vám leze z alveoli dentales, že jo.", případně to, jakým způsobem si přednášející odkašlává, jak se věší na věšáky v místnosti a tváří se, že je kabát, nebo že má skvrnu na košili (ne jednu, ale čtyři!! A soustřeď se pak na výklad)... a pak se po mně chce nějaký výkon. Ach jo. 
Nebude ze mě nejspíš nikdy dokonalý student, jelikož jsem zkrátka na baterky. Klasický tužkový, kdybyste to chtěli vědět.  Abyste pochopili, proč tohle píšu - prokrastinuju. Mám tu otevřenou angličtinu, již bych se měla učit, neboť píšeme ve čtvrtek midterm test (ať už je to cokoliv), ale prostě mě to nebaví. Takže vám tu teď popovídám o tom, jak jsme psali půlsemestrálky.
Na vysoké se nepíšou písemky, říkali. Na vysoké se nezačíná v osm, říkali. Na vysoké všichni paří jak hovada, říkali.
No, já nezačínám v osm, ale v půl osmé. Když pařím jak hovado, tak jsem ráno mrtvá jak hovado. Netuším (ale určitě to někdy zjistím), co se to stalo s mým tělem za posledních pár let, ale když mi bylo šestnáct, mohla jsem juchat do pěti do rána, schrupnout si na tři, čtyři hodinky a juchat znovu. Teď jsem po ránu volezlá slizem už jenom když protáhnu učení nebo sledování seriálů do půl jedné.
A písemky se píšou. Neeeeee!
Na půlsemestrální test z biologie jsem úspěšně zapomněla, takže jsem si na víkend před ním naplánovala návštěvu kina, brigádu, nákupy s babičkou a úklid v bytě. Obvykle neobviňuju ze svých neúspěchů vyšší síly a božstva, ale byla jsem si naprosto jistá, že pokud ten test nezvládnu, může za to Thor. Nakonec jsem měla jen čtyři chyby. Čučela jsem na to jak puk. 
Co se latiny týče, fakt jsem se snažila učit. Jako fakt. Ale pokaždé, když jsem začala, mi začali před očima běhat růžoví jednorožci a v hlavě hrát Duhová víla. A vždycky, když někdo ze spolužáků napsal nějaký dotaz ohledně latiny na skupinový chat, přečetla jsem si ho, v hlavě to udělalo "TUDUDUM" a mně bylo jasné, že je tu další věc, které ani trochu, ale fakt ani trochu nerozumím. Výsledky budu znát až asi ve čtvrtek. Ale stresovat se kvůli nim nehodlám. Vážně ne. Možná jen ztrojnásobím svůj příjem čokolády a kafe. A ještě víc se osypu. Juhůů!
No... a teď je tu angličtina. Nejsem zrovna jazykově nadaný tvor, ale když do mě někdo hustí znalosti už od druhé třídy, nakonec se to projeví, takže mám pocit, že jsem celkem na výši. Aspoň v běžné angličtině. Co se té lékařské týče... mám... ehm... jisté mezery, na jejichž zaplňování bych měla pracovat místo psaní tohoto článku. 
Jsem marná. 
Ovšem, aspoň vím, že je lepší být debil než idiot. 
A to se vyplatí, Horste!! 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Druhou nohou ve čtvrťáku

Patola: Jednou nohou ve čtvrťáku (druhou v průseru)

Jak jsem se proletěla. Zase.